Kulturní památky

V obci je velké množství kulturních památek a významných budov:

• zámeček - je vystavěn na místě bývalé tvrze v 17. století a upraven v 18. století. Jedná se o čtyřkřídlý, patrový objekt obklopený příkopem. Prostory v přízemí jsou sklenuty křížovou hřebínkovou klenbou a valenou klenbou s lunetami.
• kostel Narození Panny Marie - gotický ze 14. století, upraven pozdně barokně ve 2. pol. 18. století. Nejstarší písemné zprávy jsou z roku 1352.
• márnice - z druhé poloviny 18. století, nad menzou barokní freska "Ukřižování"
• fara - přízemní stavba z konce 18. století
• zbytky pivovaru - v jeho těsné blízkosti je Pivovarský rybník. Již roku 1636 je zmínka o pivovaru s kapacitou 15 sudů. Za Ervína st. Nostice v sedmdesátých letech 19. století došlo k přestavbě a modernizaci pivovaru na parostrojní provoz. Další rekonstrukce proběhly za Ervína Felixe na přelomu 20. století, kdy se navýšila varna na 60 hl vyrážené mladiny. Produkce se poté vyšplhala až k hranici 22 000 hl piva ročně. Poslední pivo k odběratelům se dostalo v roce 1927 a závěrečný výstav činil 8 325 hl piva. Podnik byl následně zrušen a sloužil pak jako sladovna pivovaru Velké Popovice do druhé světové války. Roku 1924 stál 1 hl pakoměřického piva 166 Kč. Ve zdejším pivovaru se stáčelo pivo do lahví s reliéfním nápisem Pakoměřický ležák a podle Švejka zde "bejval sládek a ten dával i do piva cibuli, poněvadž prej cibule táhne žízeň", tak píše Jaroslav Hašek ve svém díle. Jistě není pochyb, že si na pakoměřické pivo někde zašel. 
• bývalá škola - byla slavnostně otevřena 28. 9. 1910 v den sv. Václava. Budovu školy Bořanovice navrhl architekt Jaroslav Valečka (ten navrhl např. objekty přehrady Les Králoství na řece Labi u Dvora Králové, nebo také v Turnově obecnou měšťanskou školu chlapeckou a odbornou školu zlatnickou). Stavba budovy školy v Bořanovicích, kterou prováděla firma B. Hofmana z Líbeznic, trvala pouze šest měsíců. Základní kámen s nápisem „ŘÍP - 1910“ přinesli z památného vrchu Řípu V. Černý a E. Šulc a údajně také i Jára C.. Nad hlavním vstupem reliéf symbolu moudrosti - sovy držící knihu v jinanovém věncoví. V roce 1917 navštěvovalo školu 163 dětí. V roce 1924 zřízena také Lidová škola hospodářská (54 žáků, z toho 29 místních). Ve školním roce 1979/1980 byl počet dětí 21 (v jedné místnosti 1. - 4. ročník, učitelka Vladyková, děti z Bořanovic a Sedlce), poté škola zrušena. Následovala přestavba na školku a roku 1996 pro nenaplnění minimálního stavu i ta zrušena a prostory přestavěny na obecní byty.
• bývalý špýchar - barokní z první pol. 18. století
• zvonička - zděná ze začátku 20. století se zvonem z r. 1995 (v roce 1905 zde byla ještě její předchůdkyně dřevěná vidlicová zvonička z kmene na cihlové podezdívce s jehlancovitou stříškou z prken).
• křížek - na jehlancovitě zakončeném sloupu, na křižovatce ulic Mělnická a Hlavní při vstupu do obce, značil hranici královského revíru
• dřevěný kříž - na louce u Bořanovského háje na podstavci, posvěcen r. 1893
• pomník padlých ve světových válkách na křižovatce ve středu obce
• hasičská zbrojnice (a obecní knihovna) - přestavěná v 50. letech 20. stol. ze stáje z 18. století, kdysi patřící ke statku č.p. 28
• obecní úřad - přestavěná bývalá Kampelička. Dne 12. dubna 1938 byla započata stavba úřední budovy
  spořitelního a záložního spolku s neobmezeným ručením „KAMPELIČKA“. Kolaudace proběhla téhož roku 9. července. V přízemí budovy byla čekárna, spíž, šatna, úřadovna, místnost pro schůze, chodba, closet a schody do I. patra. V podkroví kuchyň, pokoj, půda, chodba a spíž. Od roku 1995 v budově sídlí Obecní úřad Bořanovice.
• Roku 1911 byla založena v Bořanovicích tělovýchovná jednota "Sokol", která převzala po Čtenářské Besedě její kulturní poslání v obci. Prvním starostou jednoty byl bratr Václav Pivnička, řídící učitel. Náčelníkem bratr F. Šalanský, místonáčelníkem bratr Jaroslav Černý, jednatelem bratr Antonín Jirásek. Jednota cvičila ve školní tělocvičně až do doby, kdy byla tělocvična přeměněna na kuchyň lidové hospodářské školy. Budova dnes již neexistující sokolovny v Bořanovicích byla postavena v roce 1940 na pozemku přes silnici, proti vstupu do údolíčka „V Hliníku“. Stavba byla financována z našetřených 30 tisíc a dále se ještě půjčilo z Kampeličky 15 tisíc Kčs na dodělávky, a také na jeviště. V té době se stavělo již velice svízelně, ale díky obětavým členům a členkám v čele se starostou Lad. Judytkou se přece postavilo. I divadlo se několikrát sehrálo na novém jevišti. Ale ta radost netrvala dlouho. Roku 1941 byl Sokol rozpuštěn a Němci jako všude i v Bořanovicích sokolský majetek zabavili. Sokolovna byla dána k disposici Kuratoriu a po jedno léto sloužila za útulek pro malé děti zaměstnaných žen. Do sokolovny pak byli v závěru války usazeni němečtí vojáci a ti vše zřídili tak, že se z toho dlouho vzpamatovávala. Okna rozbili, jeviště spálili a i piano zničili. V 50. letech opravena a vybavena tělocvičným náčiním. Po roce 1990 byl zdevastovaný objekt zdemolován.

Pamětihodnosti: v areálu bývalého hospodářského dvora v Pakoměřicích se nalézá zajímavý architektonický celek kulturních památek. Zámek - byl vystavěn na místě bývalé středověké tvrze v 17. století a upraven ve století osmnáctém. Kostel Narození Panny Marie - gotický ze 14. století, upraven pozdně barokně v 2. polovině 18. století. Márnice - z 2. poloviny 18. století, nad menzou barokní freska Ukřižování. Fara - přízemní stavba z konce 18. století. V hospodářském dvoře se dále nalézají zbytky pivovaru. V jeho blízkosti je Pivovarský rybník o rozloze 1,8 ha. V Bořanovicích se nalézá několik hospodářských statků. Bývalý špýchar - barokní z l. pol. 18. století. Zvonička - ze začátku 20. stol. se zvonem z r. 1995. Na louce u Bořanovického háje dřevěný kříž na podstavci posvěcen roku 1893. Na křižovatce ulic Mělnická a Hlavní při vstupu do obce stojí jehlancovitě zakončený sloup s kovovým křížkem, který značil hranici královského revíru. Bývalá škola, velkolepá stavba z r. 1910 se základním kamenem z hory Říp a s reliéfem sovy jako symbol moudrosti nad hlavním vstupem.