Expozice využívá výsledků experimentální archeologie a je doplněna o nové modely, repliky a rekonstrukce.
VíceObdobí pozdní gotiky a pronikání renesančních ideálů a umění do Prahy.
VíceZ doby "zářného i temného baroka" se zachovala velká řada uměleckých skvostů i dokladů života obyvatel Prahy.
VíceHmatová expozice pro vidoucí i nevidomé návštěvníky věnovaná románskému slohu a gotice.
VíceExpozice se skládá ze tří částí: Expozice sochařství a malířství, Barokní umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Grafický kabinet.
VíceV autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je od listopadu roku 2000 zpřístupněna nově koncipovaná expozice středověkého a raně renesančního umění. První část expozice v patře sleduje vývoj českého umění od deskových obrazů a sochařství poloviny 14. století (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Michelské madony) přes "měkký" sloh Mistra Theodorika k obrazům Mistra Třeboňského oltáře a dílům krásného slohu (Madona svatovítská, Sv. Petr ze Slivice, Varianta Krumlovské madony). Zatímco ve 14. století a v období kolem roku 1400 patřily Čechy a Praha k významným centrům evropského uměleckého dění, v 15. století naopak umělecké podněty spíše přijímaly (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře). Česká a moravská díla z 15. a počátku 16. století jsou v expozici nově konfrontována s tvorbou ostatních středoevropských oblastí, s nimiž Čechy v té době spojovaly těsné kulturní kontakty. Obraz Madony s dítětem od Mistra IW tak vede dialog s dílem stejného námětu od saského umělce Lucase Cranacha st. Významný Mistr žebráckého Oplakávání je zastoupen svým stěžejním dílem dokládajícím vysokou úroveň řezbářství v oblasti jižních Čech, zatímco vliv tzv. podunajské školy (v expozici např. obraz Albrechta Altdorfera) se odráží v tvorbě Mistra IP. K dispozici je částečný bezbariérový přístup.
VíceExpozice přibližuje svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias tak, jak ji poznal cestovatel Pavel Durdík na konci 19. století.
Více