Akce v okolí

Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století

Expozice Lapidária Národního muzea, nazvaná "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století", seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s užitím a zpracováním hornin využívaných pro kamenosochařské práce a s péčí o poškozené kamenné artefakty. V dalších sálech prezentuje v chronologickém sledu od konce 11. do konce 19. století památky pocházející z rukou obyčejných i vynikajících kameníků a průměrných i nejlepších sochařů. Nalezneme tu architektonické články prosté i náročně zdobené, jako sloupky, okna, portály, svorníky, klenáky, chrliče, fiály, konzoly, baldachýny, dále ryté i reliéfní náhrobky, vodní nádrže a kašny i fontány, pamětní desky, reliéfy, zahradní vázy a sochy, sousoší a pomníky atd.

Historie Nového Města a Praha panoramatická

Stálá expozice, otevřena v letošním roce, o historii Nového Města, jeho radnice a přilehlého Karlova náměstí. Představuje i nejstarší pražská panoramata, která zachycují podobu Prahy z vyvýšených míst ohraničujících celou pražskou kotlinu. Výstavu tvoří kopie historických rytin z archivu Muzea hl. m. Prahy a lze ji shlédnout při výstupu na věž.

Stálá expozice

Colloredo-Mansfeldský palác patří k vynikajícím příkladům pražské palácové architektury s bohatým stavebním vývojem, propojujícím prvky vrcholného baroka s pozdějšími rokokovými a druhorokokovými úpravami. Prohlídková trasa je budována na několika základních principech, jimž dominuje snaha přilákat pozornost především k uměleckohistorickým a architektonickým kvalitám objektu. Návštěvník se tu v patnácti zastaveních seznámí s nejcharakterističtějšími prvky paláce, s výsledky stavebně-historických a restaurátorských průzkumů, s jeho vlastnickou historií a společenským a kulturním životem paláce v minulosti a zároveň také se záměry Galerie hl. m. Prahy na další využití.

Peníze

Hlavní výstava ze stejnojmenného výstavního cyklu Národního muzea se věnuje penězům jako společenskému fenoménu. Není pouze o vzácných numismatických exponátech, ale zaměřuje se i na to, jak peníze získat, na ekonomiku, směnný obchod či korupci. Na způsob získávání peněz je nahlíženo nejen z oblasti legálních, ale rovněž nelegálních možností, jako byly např. loupeže nebo podvody. Interaktivní výstava se zabývá i opačným tématem, tedy jak se o peníze přichází či jakým způsobem se utrácí. Návštěvníci se mohou těšit na řadu unikátních předmětů, jako je zletý 100dukát Ferdinanda III., zlatá cihla, Fabergého vejce, největší diamant v českých sbírkách, slavný padělěk 100 Kč z 20. let 20. století či autentické předměty spojené s postavami české popmusic.

Aféry

Aféry se na nás z médií v poslední době valí proudem. V množství informací se často jen obtížně orientujeme. Vyžadujeme shrnutí problému, a média nám to ochotně nabízejí. Chceme zkrátka vědět, kdo je padouchem a kdo obětí, nad kým se pohoršovat, s kým sympatizovat a koho litovat. Média tedy nejen informují, ale také uspořádávají a vytvářejí náš obraz světa. A dělala to i v minulosti. Výstava Aféry z výstavního cyklu Peníze provede časovým úsekem od konce 19. století, kdy naše země byla ještě součástí monarchie Rakouska Uherska, přes demokratickou první republiku až po dobu před listopadem 1989. Ukáže nejen historické aféry, ale právě a především to, jak byl v různých obdobích utvářen mediální obraz osobností a událostí veřejného života. Na výstavě uvidíte nejen množství novinových zpráv a písemností, audio a video záznamů a exponátů dokumentující životní styl jednotlivých období ale také předmětů, které složily některým známým, oblíbeným i neoblíbeným osobnostem.

Alfons Mucha: Slovanská epopej

Pražský figurální porcelán Ernsta Poppa

Výstava představí část produkce pražské manufaktury na výrobu porcelánu. Manufaktura byla založena už v roce 1791 a vyráběla kameninu, od roku 1837 zahájila výrobu porcelánu. Její majitel K. L. Kriegel angažoval roku 1845 modeléra Ernsta Poppa, který vytvořil řadu skvělých figur, bust, a dalších návrhů. Především díky jeho práci se pražská porcelánka vyšvihla mezi evropskou elitu.

Vášeň, sen a ideál/Česká secesní plastika

Expozice provází návštěvníky příběhem secesní plastiky počínajícím neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848–1922) přes práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka (1874–1937), Quido Kocian (1874–1928), Bohumil Kafka (1878–1942) a Jan Štursa (1880–1925). Výstava zahrnuje také jeho neprávem zapomenuté žáky, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Patří k nim předčasně zemřelý talentovaný sochař František Hošek (1871–1895), který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, a zejména pak absolventi sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Astl (1876–1960), Josef Kalvoda (1874–1925), český Němec Alois Rieber (1876–1944), Ladislav Kofránek (1880–1954) a Jaroslav Krepčík (1880–1959). Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly. číst dále

Dějiny Židů v Čechách a na Moravě - I.

Expozice se nachází v přízemí Maiselovy synagogy. Ve vstupním prostoru hlavního sálu se návštěvník seznámí s počátky osídlení Židů v českých zemích. Pozornost se zde soustřeďuje na otázku staročeských glos v raně středověkých hebrejských literárních památkách českého původu. Za zmínku stojí české denáry z 10. a 11. století, o nichž se předpokládá, že se na jejich ražbě podíleli židovští mincmistři. Samostatné vitrína je věnována středověkým a raně nov ověkým vyobrazením Židů z českých zemí.Pohár, zlacené stříbro, počátek 17.století. Dle tradice z majetku r.Loewa Uprostřed hlavní lodi je postaveno pódium, v jehož centru je umístěna vitrína s kolekcí synagogálního stříbra. Z jejích nejvzácnějších kusů je třeba vyzdvihnout levitskou soupravu z Pinkasovy synagogy zhotovenou roku 1702 malostranským mistrem Janem Jiřím Luxem. Ve vitrínách obklopujících pódium se vysvětlují různé stránky právního postavení židovského obyvatelstva - formou faksimilií jsou zde představeny pergamenový kodex z 15. století s opisy výsad udělených Židům Přemyslem Otakarem II. a Karlem IV. a dlužní úpis z roku 1378 (jako ručitel zde vystupuje Jan Žižka z Trocnova). Působivé jsou kopie dokumentů a vyobrazení, které objasňují různé formy diskriminace Židů a ilustrují antisemitské stereotypy. Vitríny na pilířích obrácené do prostoru hlavní lodi jsou vyhrazeny životu a dílu učenců 12. až 18. století, jejichž působení je spjato s českými zeměmi. Představují se zde mj. rabíni Jicchak ben Moše z Vídně, Avigdor K

Česká moderna I, 1890-1930

Poutavý příběh českého moderního umění začíná v rámci ucelenosti a vývojových souvislostí poukazem na jeho genezi již od poloviny 19. století. Představena jsou díla od Josefa Mánesa, Josefa Navrátila, Karla Purkyně, jejichž dílo předznamenávalo úkoly, které řešily další umělecká pokolení, autoři generace Národního divadla, reprezentující ideu vlastenectví (Mikoláš Aleš, F. Ženíšek, J. V Myslbek, V. Hynais, J. Schikaneder ad.), tvůrci secesně-symbolistních vizí (A. Mucha, M. Pirner, F. Bílek ad.). Zakladatelská generace českého moderního umění je reprezentována jmény Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Jana Preislera, Maxe Švabinského ad. Jednou z nejvýznamnějších částí stálé expozice je prezentace rozsáhlého souboru děl Františka Kupky, zachycující jeho svébytnou cestu od symbolismu k abstrakci, která dala formám nové významy. Jedná se o nejucelenější kolekci Kupkova díla na světě. Na ochozu a v respiriu se nachází expozice architektury a užitého umění 19. století.