Fotokoláž a video z oslav.
Prohlédněte si video
Proslov starosty obce Libora Řápka, ze dne 21. října 2018:
Vážení občané, milé děti, vzácní hosté,
sešli jsme se dnes, abychom si připomněli sté výročí vzniku samostatného československého státu. A jak jinak slavnost zahájit, než zasazením Lípy republiky v centru naší obce Bořanovice, v tomto parčíku.
Lípy republiky nebo též lípy svobody jsou dřeviny, které byly vysazovány na počest vzniku Československé republiky, ale i samostatné České republiky. Obecně jsou nazývány stromy republiky. Zároveň to jsou stromy, které připomínají naši národní svobodu a demokracii.
Nejvíce výsadeb proběhlo v říjnu 1919 k prvnímu výročí vzniku republiky, k 10. výročí Československé republiky v roce 1928 a rovněž k 50. výročí v roce 1968. Další stromy byly vysazeny zejména při kulatých výročích.
Sázení bylo většinou spojeno s oslavami, které měly své čestné hosty a proslovy.
Lípy republiky jsou živými památníky a zároveň jedinečným symbolem připomínající naše národní dějiny. Tyto pamětní stromy oslavují vznik našeho státu a podporují naši národní hrdost a svobodu. Výsadby stromů s poselstvím dokazují naši národní identitu a posilují sounáležitost obyvatel s místem, kde žijí.
Řada zemí má své národní stromy. V České republice je národním stromem lípa. Můžeme ji nalézt na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.
Oficiálním národním symbolem se stala v roce 1848, kdy se na všeslovanském sjezdu v Praze sešli delegáti všech porobených slovanských národů. Stanovili lípu jako národní symbol postavený proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom prý navrhl František Ladislav Čelakovský.
Lidé měli rádi lípy od nepaměti. Lípa byla symbolem ochrany, pomoci a lásky pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídnému stínu. Lipové dřevo našlo uplatnění při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví. Svůj význam má lípa i v léčitelství. Lípa byla odedávna nazývána královnou medonosných rostlin. Z jednoho jejího květu může včela vysát 7 mg nektaru. Lipový med je jeden z nejlepších a jeho použití k léčivým účelům bylo známo už před šesti tisíci lety v Egyptě a ve starém Řecku. Medem se léčily rány, celá řada chorob, uchovávalo se v něm maso, aby se nekazilo. Med se dříve skladoval v soudcích vyrobených z lipového dřeva, protože v nich nehořkne, nemá nepříjemný pach a dobře si uchovává přírodní vůni a chuť.
V Bořanovicích máme minimálně tři významné lípy.
Před dvaceti lety 28. října 1998, tedy na výročí 80-ti letého výročí republiky byla slavnostně zasazená Lípa republiky v areálu Pakoměřického zámku. Další lípa, tentokrát Lípa osvobození byla zasazená na návsi u pomníku obětem světových válek, dne 6. května 1995, aby připomínala 50-ti leté výročí osvobození od fašizmu. A ta nejvýznamnější, která je v kronice nazvaná jako Lípa svobody, byla zasazená v tomto parčíku 13. dubna roku 1919. Tedy asi půl roku od vzniku Československé republiky. Je to ta lípa ve středu parčíku s převislými větvemi, druhu Tilia euchlora - lípa zelená.
Lípa, která bude vysazena dnes je lípa srdčitá - Tilia cordata „Rancho“. Tento kultivar lípy, který je nižšího vzrůstu a kuželovité úzké koruny byl vybrán proto, aby se stromek v tomto menším prostoru dobře cítil a lípy si tak navzájem nepřekážely.
Společného zasázení se zúčastní zástupci obce, zástupci místních spolků jmenovitě členové sboru dobrovolných hasičů, rybářského a mysliveckého spolku a také vy občané a hosté obce. Při této příležitosti budou zahrány oblíbené písně Tomáše Garrigua Masaryka – Teče voda, teče a Ach synku, synku, a to od Malé české muziky Jiřího Pospíšila, která se vám již před mým úvodem představila. Dále muzikanti z Bořanovic (kapela, která je složená ze samých Řápků) zahrají píseň Masaryk nás svolává, kterou věnují nově vysázené lipce a valčíkovou píseň Pod tou naší starou lípou, která bude věnovaná její sousedce, stoleté Lípě svobody. Slavnost v parčíku bude zakončena zpívanou Československou státní hymnou.
Poté jste všichni zváni do restaurace Pod Smrkem na malé občerstvení i s pitím, které je zdarma. Čekají vás obložené chlebíčky z místní provozovny, jablečný závin dle receptury z první republiky a další sladkosti a pití. Poté bude následovat zhruba hodinový hudební pořad Ta naše písnička česká od souboru vám již známé Malé české muziky Jiřího Pospíšila. Pořad je sestaven z lidových písní a doplněn průvodním slovem.
Děkuji vám všem za pozornost a jdu se jako první chopit lopaty.