Hrabě Jan Hertvík z Nostic opět v Pakoměřicích

Dne 19. srpna 2026 byl odhalen před vjezdem do dvora pakoměřického zámku dřevěný sloup s podobiznou hraběte Jana Hartvíka z Nostic. Jeho podoba byla vytvořena dle obrazu českého malíře Karla Škréty. Rám postavy představuje barokní okenní otvor po vzoru oken v lodi opodál stojícího kostela Narození Panny Marie. Dílo vyřezal z dubového kmene motorovou pilou Jan Ambrož z Týna nad Vltavou. Neopomeňte si povšimnout detailů - např. Řád zlatého rouna (beránčí kůže, to jest huňaté nestříhané rouno visící na hrudi hraběte). Podstavec z cihel vyzdil a vybetonoval Pavel Materna.

Jan Hertvík Pakoměřice získal závdavkem již v roce 1645 od hraběte Františka Oldřicha Libštejnského z Kolovrat. Nosticové Pakoměřice poté drželi po tři sta let až do roku 1945 a postupně z nich vytvořili krystalizační jádro poměrně rozsáhlého panství, jehož součástí se postupně staly přikupované sousední statky.

Dne 6. srpna 1646 (letos tomu je již 380 let) byl Jan Hertvík povýšen do hraběcího stavu v Českém království a shodný říšský titul získal 9. 5. 1651. Nejvyšším zemským komorníkem byl jmenován 16. 5. 1651 a 5. 2. 1652 se stal nejvyšším kancléřem Českého království, v kterémžto úřadě působil až do své smrti. Zároveň byl císařským tajným radou, komořím a roku 1672 byl dokonce vyznamenán Řádem zlatého rouna. Zemřel 27. března 1683 ve Vídni a byl pohřben v rodové hrobce pod kaplí sv. Anny (Nostickou kaplí) v katedrále sv. Víta v Praze na Hradčanech.

V pakoměřickém kostele je doposud zachován Hertvíkův dar v podobě raně barokního portálového oltáře s brankami z roku 1678 a také zvon z roku 1663. Na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně nechal postavit Nostický nebo též Nosticův palác, a to mezi lety 1660 až 1676. V paláci dnes sídlí Ministerstvo kultury České republiky. Od roku 2026 má status národní kulturní památky.