Drobečková navigace

Aktuality > Jak třídit odpad > Jak se občané dívaj na třídění odpadů

Jak se občané dívají na třídění odpadů, a vše co s tím souvisí?

 

Občané využívají separovaný sběr komunálního odpadu prakticky ve všech obcích České republiky. Pro další zlepšování systému je však dobré vědět, jaké jsou postoje obyvatel k otázkám tříděného sběru odpadů.

 

V roce 2006 byly zveřejněny výsledky komplexního výzkumného šetření, které tyto otázky zkoumalo. Sběr dat proběhl od  celkem 1532 respondentů proporcionálně na celém území České republiky. Oblast, jichž se průzkum dotýkal, byla velmi rozsáhlá: od hodnocení práce svozových firem, přes postoje k třídění v domácnosti až po názory na škodlivost spaloven a skládek, nebo potřebu zavedení vratných obalů. Některé výsledky průzkumu  přinesly zajímavé nové informace, jiné jen potvrdily to, co vlastně všichni víme.

 

Svozové firmy

 

Při hodnocení práce svozových firem nechali tazatelé respondentům volnost vyjádřit vlastními slovy, co jim na práci „popelářů“ nejvíce vadí. Nejčastějším důvodem stížností byl nepořádek kolem popelnic a kontejnerů. Zmínilo se o něm téměř 70 procent všech tázaných občanů. Druhou nejčastější námitkou bylo nešetrné zacházení s kontejnerem, či popelnicí ze strany popelářů, a tím jejich ničení. Další dvě nejčastěji zmiňované námitky jdou tak trochu proti sobě a jen ukazují, jak osobní postoje průzkum zachytil. Čtyřicet procent respondentů si stěžovalo, že svozové firmy jezdí během dne a zatarasí celou ulici. Na druhé straně 34 procent dotázaných neslo nelibě, že firmy jezdí příliš brzy ráno a vzbudí je. Jak je vidět, nikdy se nedá zavděčit všem.

Překvapivé je, že třetina obyvatel je stále přesvědčena, že svozové firmy sesypávají dohromady vytříděný a směsný odpad. Je zřejmé, že je nutno klást daleko větší důraz na informování veřejnosti. Za sesypávání odpadů dohromady může občan považovat například to, že stejný vůz sváží různé odpady. Může také být svědkem, že znečištěný obsah např. žlutého kontejneru musí jít do směsného odpadu. Rozhodně se však nedá vyloučit, že „hlas lidu“ upozorňuje na nekvalitní práci svozových firem, které sice formálně zajišťují třídění odpadů, ve skutečnosti si ale občas zjednodušují situaci jejich odvezením na (často vlastní) skládku odpadů.

 

Platby za odpady

 

Jaké platí za odpady poplatky, to vědělo přesně nebo alespoň řádově kolem 80 procent dotázaných. Necelá polovina z respondentů uvedla, že by mohli za odpady platit více, než platí, a pouze kolem 30 procent občanů řeklo, že poplatky jsou vyšší, než jim připadá přijatelné. Naprostá většina dotázaných (70-90 % podle jednotlivých regionů) platila poplatky formou kapitační platby, tj. formou místních poplatků podle členů domácnosti.. Kapitační platba  vyhovovala téměř polovině dotázaných, druhou možností, o které by uvažovali, byla platba  podle množství odpadů, tj. známkový systém.

 

Třídění jednotlivých složek

 

Podle průzkumu nerozhoduje u těch, kdo skutečně třídí, vzdělání, věk, sociální skupina, místo bydliště, postavení v domácnosti, ani stupeň obezity. Kdo chce třídit, ten třídí. Preferovány jsou ale barevné kontejnery. Odnášení papíru do výkupny nebo  sběrného dvora příliš populární není, je k němu ochotna jen zhruba desetina „třídičů“.

Sklo se v  roce 2006 spíše odkládalo do kontejnerů na smíšené sklo – tři čtvrtiny dotázaných řeklo, že jiné nemají k dispozici. Nápojové kartony lidé dokládali do správných kontejnerů, pokud k nim měli přístup. Pokud se měli dotázaní rozhodnout, do kterého z barevných  kontejnerů by nápojový karton odložili, zvolili většinou kontejner na papír.

Třídění v obcích a v domácnosti

 

Respondenti v průzkumu říkají,  že v naprosté většině obcí (94 %) mají podmínky pro třídění komunálního odpadu. Obce vesměs využívaly systém s barevnými kontejnery, pouze ve 2 % obcí se třídilo do pytlů. 

 

Domácnosti samy sebe označily za soustavné třídiče ve 40 procentech případů. Ostatní třídí příležitostně, nebo vůbec ne (18 %). Průzkum také rozdělil domácnosti podle toho, zda třídí průběžně nebo jenom při větším úklidu, zda celý rok nebo jen v některých obdobích, jestli třídí doma  nebo až u kontejneru, a jen  některé odpady, nebo veškerý odpad. Analýzou se vydělily čtyři hlavní skupiny (jde o rozdělení skupiny obyvatel, která skutečně třídí odpad).

  • 60 % dotázaných třídí jen některé druhy, ale zato během celého roku,
  • 28 % třídí veškerý odpad stále stejně během celého roku - to jsou nejlepší třídiči,
  • 4 % jsou příležitostní třídiči, kteří třídí jen některé druhy odpadů a jen někdy,
  • 8 % jsou kolísaví třídiči, kteří třídí veškerý odpad z domácnosti, ale jen někdy.

 

Skutečnosti, zjištěné v průzkumu, shrnují jeho autoři do obrazu ideálního třídiče komunálních odpadů: je to občan ve věku do 60 let, je přesvědčen, že je nutno chránit životní prostředí a snese, aby kontejnery byly dále, než 50 metrů od jeho bydliště. Hranice akceptovatelné vzdálenosti popelnic na směsný odpad přitom činí 88 metrů od bydliště, osm procent respondentů uvádí, že jsou popelnice dále, než jsou schopni akceptovat. U barevných kontejnerů je tato akceptovatelná vzdálenost 194 metrů. Pětina obyvatel je má dále, než se jim zamlouvá.

 

 

 

 

Sběrné dvory

 

Dotazy průzkumu také směřovaly na sběrné dvory v obcích. Tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že o sběrných dvorech ví velmi málo, případně vůbec nic. Přesto je nejvíce zajímá, co vše se tam může ukládat, kde je dvůr umístěn,  co se děje s přivezeným odpadem, jaké jsou poplatky za uložení a jaká je otevírací doba.

 

Za negativa sběrných dvorů považovali dotázaní hlavně nepořádek a špínu vně i uvnitř, hluk a větší provoz v jejich okolí, zápach a obecně neestetický vzhled sběrných dvorů. Umístění dvora v nejbližší vzdálenosti od bydliště by však velmi vadilo jen 7 % lidí, naopak naprosto by to nevadilo dvanácti procentům obyvatel. To je velký rozdíl například od umístění skládky, či spalovny, kde se jednoznačně negativně vyjádřilo kolem 80 % dotázaných.  

Překvapivě poučené byly postoje obyvatel k jednotlivým způsobům odstraňování odpadů z hlediska dopadu na životní prostředí. Za nejhorší se považuje spalování odpadů doma, po něm následuje skládkování, pak spalování ve spalovnách. Za nejlepší způsob, jak nakládat s komunálním odpadem,  se považuje jeho třídění, a to je jistě potěšitelné zjištění. 

 

 

V článku byly využity údaje z průzkumu „Postoje obyvatel ČR k vybraných otázkám nakládání s odpady“, které zpracovala společnost Markent, s. r. o., pro AOS EKO-KOM, a. s.

 

 

 

 

 

Kalendář akcí

Virtuální prohlídka obce

 

 
 

Vyhledat v textu

22. 11. Cecílie

Zítra: Klement

Návštěvnost stránek

422594